Rozvoz nyní opět i v sobotu. V něděli zavřeno.

Mrkněte do sekce polední resp. večerní menu a objednejte si online.


Restaurace a pivotéka v centru Kroměříže

Co jsou hlavní pilíře našeho konceptu?

Co děláme, nás baví

Dobrá restaurace není jenom o kvalitních surovinách. Je to zejména spousta tvrdé práce. Nás ta práce baví a chceme, aby to u nás bavilo i Vás.

Kvalitní gastronomie

Naše gastronomie je jednoduchá. Necháváme vyniknout hlavní suroviny a nepřebíjíme je žádnými kořenícími přípravky a umělými ochucovadly. Vsázíme na osvědčené české recepty a kvalitní čerstvé suroviny, které upravujeme pomocí moderní technologie. To hlavní jsou však šikovné ruce a láska našich kuchařů.

Vyzrálé hovězí maso

Skvělý steak, burger, tatarák, ale i dušené maso připravujeme výhradně z tři týdny ve visu (dry aged) vyzrálého hovězího masa. Více se o něm rozepisujeme v sekci dodavatelé.

Skvěle ošetřené řemeslné pivo

Zachlazené sudy, každý týden sanitované pivní cesty a trénované usměvavé výčepní, které kroměřížská a další regionální piva čepují vždy do čistých, studených a mokrých sklenic. Kroměřížská piva si u nás můžete koupit i balená s sebou.

Arcibiskupské zámecké víno

Mešní víno z místních sklepů je celorepublikově unikátní. U nás můžete některá ochutnat i po skleničce. Vzorky, které nestihnete ochutnat, si můžete koupit s sebou domů. Kroměřížské víno je také velmi vhodným dárkem.

Rychlá a příjemná obsluha

Nikdo nemá rád čekání. Zvlášť, když je žíznivý nebo hladový. Našim receptem je kvalitní příprava před zahájením provozu, rychlé předaní objednávky od hosta na bar a do kuchyně pomocí mobilních technologií a týmová spolupráce.

Sehraný tým

Ačkoliv pohostinství běžně trápí vysoká fluktuace zaměstnanců, u nás jádro týmu tvoří stále stejné tváře. Spokojený personál je pro nás stejně důležitý jako spokojení hosté.

Velká letní zahrádka

Naše restaurace disponuje vnitřní kapacitou 60 míst. Od dubna do října při přízni počasí kapacitu zdvojnásobí letní zahrádka v pěší zóně ulice Kovářská.

Společenská odpovědnost

Jsme si vědomi toho, že i malá rodinná firma leccos může a zmůže, tak se podle toho snažíme chovat. Pečlivě třídíme odpad, nepoužíváme papírové ručníky a snažíme se snížit i naši uhlíkovou stopu. Omezili jsme prodej nápojů v lahvičkách, nabízíme kvalitní kroměřížskou vodu, kterou sami filtrujeme a z nealka akcentujeme nabídku námi připravených limonád. Rádi také podporujeme různé kulturní a charitativní akce.


Naši dodavatelé

Naší chloubou je hovězí maso, které zpracováváme podle principu "od čumáčku po ocásek". Dodává nám ho biofarma Rampuše v Orlických horách a zpracujeme vždy celou jalovičku. Jalovičky preferujeme kvůli lepšímu tukovému krytí a tudíž větší šťavnatosti masa. Maso zraje 3 týdny ve visu a potom ještě nějaký ten týden ve vakuu než ho všechno zpracujeme.

Skvělé jehněčí nám dodává biofarma Rudimov, čerstvé vepřové z českých chovů společnost Jatka Lešany a kuřecí maso máme od firmy Raciola z Uherského Brodu.

Na brambory a cibuli využíváme místního pěstile pana Vincence a v sézoně se nám daří sehnat i krásnou chutnou zeleninu od místních pěstitelů. Máslo, čerstvou smetanu a některé sýry odebíráme z mlékárny ve Velkém Meziříčí.

Kroměřížské pivo nám dodávají 1. selský pivovárekPivovar Kroměříž a v neposlední řadě je naším významným partnerem již zmíněné Arcibiskupské zámecké víno.

Dodavatelé Radniční restaurace

Můj podnikatelský příběh

V našem oboru se pohybuji od svých patnácti let. Zkušenosti jsem sbíral jak teoretické na střední a později vysoké hotelové škole, tak praktické na všemožných praxích, kurzech a zahraničních stážích.

Po studiích mě vítr zavál do Kroměříže, kde jsem začal realizovat sen o vlastním podnikání. Obyklá klišé praví, že všechny začátky jsou těžké. Nevěřil jsem, kolik je na tom pravdy. Za velké podpory manželky a jejích rodičů jsme v červnu 2010 otevřeli Radniční sklípek. Zavedenou restauraci na jednom z nejlepších míst v Kroměříži, avšak s velmi špatnou pověstí a starým a nevyhovujícím vybavením.

První zima byla velmi krutá, ale s přicházející sezónou se karta začala obracet. Z vydělaných peněz jsme postupně vybavovali kuchyň, zařídili letní zahrádku a částečně zrenovovali restauraci. Rovněž jsme se rozhodli rozšířit naši pivní nabídku a restauraci směřovat v trendu malých pivovarů. Nenechali jsme se zlákat penězi velkých pivovarnických skupin a do pivní technologie jsme investovali vlastní prostředky.

V mém podnikání mě začala pomáhat i má sestra Eva a střídavě i můj kamarád a největší gastroparťák Jirka. S prvními podnikatelskými úspěchy začaly přicházet nabídky na provozování dalších restaurací. Dlouho jsem koketoval s nabídkou prostor v nově rekonstruované vile u nemocnice.

Nakonec jsem kývl až na nabídku Pivovaru Kroměříž, provozovat jejich pivovarskou hospůdku U Mincovny. U toho jsme si s manželkou zkusili i provoz přilehlého hudebního prostoru Slady. Oba projekty neskončily podle našich představ, ale byla to velmi cenná zkušenost. Vrátili jsme se tak zpátky pouze k provozu jedné restaurace, u kterého dále rozvíjíme pořádání akcí mimo naši provozovnu – tzv. catering. O této části mého příběhu si můžete přečíst na stánce Cateringu z Radniční restaurace.

Jednou z hlavních náplní našich cateringových aktivit jsou svatby. Při jejich poptávkách jsem byl často tazán, jestli nevím o nějakém vhodném svatebním prostoru. Když přišla nabídka na provozování Ranče v krásném prostředí v nedalekých Milovicích, poučen z předchozích nezdarů jsem ji docela dlouho zvažoval. Nakonec jsme v roce 2019 zkusili první svatební sezónu a na jaře roku 2020 jsme provoz penzionu s krásným místem pro pořádání cateringových akcí přidali do našeho podnikatelského portfolia.

Ale zpět do roku 2019, který byl pro mě tak trochu zlomový. Restaurace se začala ocitat na prahu personální krize. Mé osobní vyhoření se začalo přenášet do celého týmu. Obdržel jsem výpověď od klíčových zaměstnanců. Trh práce nevypadal, že by uměl generovat jiné. Prakticky se opakovala situace, kvůli které jsem ukončil své působení v Hospůdce u Mincovny a v Hudebním klubu Slady. Rozhodl jsem se proto, nabídnout restauraci k odprodeji. Bohužel nebo bohudík se žádný zájemce nenašel. Personál, který odešel, se vrátil, zbylý postahoval výpovědi. Já jsem po absolvování velmi zajímavého kurzu Pivního sommelierství našel novou motivaci. Na tomto místě je potřeba podotknout, že za každým úspěšným mužem stojí skvělá žena. Štěpánko, děkuji, že jsi byla připravena podpořit mě v jakékoliv variantě a podržela mě v těchto nelehkých časech.

S tímto podnikatelským restartem jsme se rozhodli zaktualizovat název naší restaurace tak, aby více korespondoval s naším konceptem. Z Radničního sklípku se stala Radniční restaurace a pivotéka. Načali jsme tak druhou dekádu našeho podnikání.

V roce 2020 jsme úspěšně ustáli jarní vlnu pandemie koronaviru a věříme, že díky Vaší podpoře ustojíme i vlnu podzimní a v roce 2021 se budeme potkávat u nás v restauraci, nebo třeba při nějaké svatbě na Ranči v Milovicích.

Těším se na viděnou s Vámi!

Filip Janda

Měšťanský dům u radnice v Kroměříži

V Měšťanském domě (někdy označovaném jako Starý šenkovní dům) u radnice se v roce 1612 připomíná měšťan Lukáš Ouštěcký. V roce 1661 jej koupil biskupský obroční písař Jakub Zubřický a jeho vdovu Marianu si potom vzal dobrodružný biskupský mincovní vardajn (zástupce mincmistra odpovědný za provoz mincovny) Šimon Ondřej Sinapi.

V roce 1770 koupil za 4000 zl. r. dům obchodník se železem Jiří Rösner. Dědictví po něm převzala jeho jediná dcera Terezie provdaná za Františka Pípala. V roce 1872 koupil dům poslední německý purkmistr města dr. August Benesch, dal zdvihnout nad průčelí balustrádu se čtyřmi múzami podle návrhu architekta Gustava Meretty. Od roku 1893 vlastnil dům advokát dr. Alois Kusák, redaktor a vydavatel místního útočného časopisu Velehrad. Roku 1899 byl exekučně prodán konfekcionářovi a obchodníkovi Leopoldovi Stránskému.

Od roku 1939 v tomto domě žil a zde také zemřel historiograf města František Václav Peřinka. Generální renovace domu byla provedena v letech 1963–64, kdy byl přebudován i suterén domu a místo obchůdků zde byla otevřena Valtická vinárna Zlatý kohout. Po krátkém zhoupnutí, kdy vinárnu vystřídala Jarošovská pivnice, se z „Kohouta“ stala sběrná provozovna, kdy zde končili všichni místní flamendři.

V roce 1990 se poprvé objevil název Radniční sklípek, kdy byla vinárna první zprivatizovanou provozovnou RaJ. Byly zde pořádány taneční večery, posezení u cimbálu a jiné akce, které se staly velmi oblíbenými. Nicméně doba si žádala rozšíření služeb a tak přišla v roce 1992 náročná rekonstrukce, aby v roce následujícím byla otevřena nově vyvařující provozovna.

Nastala zlatá dekáda Radničního sklípku a restaurace byla vyhlášená v širokém okolí. V roce 2004 byla restaurace dána do podnájmu, ovšem kvalita ustrnula a podnájem musel být ukončen. Během zimy roku 2009 proběhla vnitřní oprava se záměrem vinárenského stylu provozu bez kuchyně. Zákazníci si však již zvykli na vyvařující restaurace a tak v létě roku 2010 provozovnu převzali manželé Jandovi, aby navázali na zašlou slávu Radničního sklípku.

dobová fotografie měšťanského dobu

Virtuální prohlídka

Provozní doba

Pondělí–čtvrtek

11.00 – 22.00
vaříme do 21.00

Pátek–sobota

11.00 – 22.00
vaříme do 21.00

Neděle

11.00 – 20.00
vaříme do 19.00


Czech Specials
Tripadvisor®
Asociace hotelů a restaurací České republiky